Názvy jednotlivých zubů: Co znamenají a jak je snadno zapamatovat

Stojíte před zrcadlem a ptáte se: Co je to ten zub za tím, co je za řezáky? Nebo si říkáte, proč dentista říká „první molár“ a vy nemáte tušení, o který zub jde? Názvy zubů se nezdají být jen náhodnými slovy - mají význam, logiku a dokonce i historii. A když je pochopíte, už je nikdy nezapomenete.

Proč vůbec znát názvy zubů?

Nechápete, proč byste měli vědět, co je incisiv, a co molár? Protože to není jen pro dentisty. Když si dítě stěžuje na bolest v zadní části úst, a vy víte, že tam je první stolička, můžete lépe komunikovat s lékařem. Když si čtete o zubním léčení, pochopíte, co vám dentista říká - a nebudete se cítit jako cizinec v vlastním ústě.

Zuby se dělí do dvou skupin: mléčné a trvalé. Mléčné zuby začínají růst kolem šesti měsíců a vypadají postupně mezi 6. a 12. rokem života. Trvalé zuby je nahrazují a mají být už od 6. roku života - a zůstat s vámi celý život. Pokud je znáte, víte, co se vám děje, když vám vyrůstá „šestka“ nebo „sedmička“.

Čtyři typy zubů - co je co?

V každé části čelisti (horní i dolní) máte stejný počet zubů, rozdělených do čtyř skupin. Každá skupina má svou funkci a svůj název.

• Řezáky - ty nejvpředu. Mají ostrý hranatý okraj, který slouží k řezání potravy. V každé čelisti je jich čtyři - dva střední a dva boční. Celkem tedy osm.
• Kličky - jsou na bocích, hned za řezáky. Mají jeden ostrý hrot a slouží k trhání potravy. V každé čelisti máte po dvou - celkem čtyři.
• Stoličky - ty největší zuby. Jsou za kličkami a mají plochou vrchní část, která slouží k drcení jídla. V každé čelisti je jich čtyři - dvě přední a dvě zadní. Celkem osm.
• Kličky (kazalce) - ty nejzadnější. Mají více hrotů a jsou největší. Slouží k drcení a mletí. V každé čelisti je jich tři - první, druhá a třetí. Celkem šest.

Třetí kličky - známé jako osmáčky - se často nevyrůstají vůbec, nebo vyrůstají pozdě, kolem 17-25 let. Mnozí je nechávají vyjít, jiní je nechávají vyjmout. Ale to je jiná příběh.

Jak si názvy zubů zapamatovat?

Nejde o to si pamatovat latinské názvy jako „incisivus“ nebo „molaris“. Stačí si zapamatovat čtyři skupiny podle jejich funkce.

Představte si, že jíte oběd:

1. Řezáky - jako nožík: řežete kousek chleba.
2. Kličky - jako oštěp: trháte maso.
3. Stoličky - jako plochý kámen: drtíte zeleninu.
4. Kličky - jako mlýnek: mlejí ořechy.

Takto si to v hlavě spojíte - řezáky řežou, kličky trhají, stoličky drtí, kličky mlejí. A když se vám někdo ptá, jaký zub je za kličkami, odpovíte automaticky: „stoličky“.

Pro lepší představu: v každé části úst (horní i dolní, vlevo i vpravo) máte 8 trvalých zubů - 2 řezáky, 1 klička, 2 stoličky, 3 kličky. To je 32 zubů celkem. Pokud vám chybí nějaké třetí kličky, máte 28 - což je úplně normální.

Co je to „šestka“ a „sedmička“?

Když děti začínají měnit zuby, první trvalý zub, který vyrůstá, není řezák, ale první stolička. Vyrůstá kolem 6. roku života za posledním mléčným zubem. Proto se jí říká šestka.

Podobně druhá stolička vyrůstá kolem 12. roku - sedmička. A pak až kličky - třetí stolička - kolem 17-25 let. Tyto názvy „šestka“, „sedmička“ používají i dentisté, protože je rychlejší než „první molár“.

Nezapomeňte: šestka je první trvalý zub, který vás opravdu „přežije“. Pokud se jí nestaráte, může se rozpadnout dřív, než se vám vyrůstají kličky. To je důvod, proč se jí věnuje tak velká pozornost u dětí.

Co se děje s mléčnými zuby?

Mléčné zuby mají stejné názvy jako trvalé - jen jsou menší a mají jiný tvar. Každý mléčný zub má svůj náhradník mezi trvalými. Například:

• Mléčný řezák → trvalý řezák
• Mléčná klička → trvalá klička
• Mléčná stolička → trvalá stolička

Ale pozor: mléčné kličky nemají náhradníky. Kličky vyrůstají za mléčnými stoličkami, nikoli jejich náhradou. To znamená, že když se mléčná klička ztratí dříve, může se trvalá klička vyrůstat špatně - protože místo, kam měla vyrůst, je už zablokované.

Proto je důležité, aby mléčné zuby zůstaly na místě, dokud nejsou připraveny vypadnout samy. Nechávejte je nechat vypadnout přirozeně - neboť pokud je vytrhnete příliš brzy, může to ovlivnit pozdější vývoj trvalých zubů.

Jak se názvy zubů používají v praxi?

Když jste u dentisty, říká vám: „Máte karies na 36.“ Co to znamená? To je zubní značení podle systému FDI (Fédération Dentaire Internationale). Číslo 36 znamená:

• 3 - dolní levá čelist
• 6 - první stolička

Takže 36 je vaše levá dolní šestka. Podobně 16 je horní pravá šestka, 48 je dolní pravá osmáčka.

Proč se používají čísla? Protože jsou přesnější než slova. Když řeknete „zadní zub“, nemusíte vědět, který. Když řeknete „36“, dentista ví přesně, o který zub jde. A to je důležité, když se jedná o léčení, výplň nebo ortodontii.

Co když vám nějaký zub chybí?

Je úplně normální, že někdo nemá všechny tři kličky. V Česku se třetí kličky nevyrůstají u 20-30 % lidí. To neznamená, že máte nějakou vadu. To je jen genetická variace - jako barva očí nebo výška.

Co když vám chybí řezák? Nebo klička? Pak se řeší náhrada - implantát, most nebo protéza. Ale to už je jiná kapitola. Nejdřív se naučte, co máte - a pak se zamyslete, co chcete mít.

Závěr: Znát názvy zubů je jako znát názvy prstů

Když si řeknete „ukazováček“, víte, o který prst jde. Když řeknete „první stolička“, víte, o který zub jde. To není pro dentisty - je to pro vás. A když to pochopíte, už se nebudete bát, když vám dentista řekne: „Máme problém s 17.“

Zuby nejsou jen kousací stroje. Jsou částí vašeho těla, které si zaslouží, abyste je poznali. A když je poznáte, budete je lépe chránit.